|
Původní stav získané lokomotivy. |
|
Pracně vymontovaný pohon. |
|
Opravený pohon. Některé části jako přepínač směru bylo nutno vyrobit nově. |
|
Očištěné části karoserie, zrezivělá místa jsou již vyříznuta a naletovány nové plechy. |
|
Spodní část je již nastříkána tmavě zelenou, nyní ja spodek zakryt lepící páskou a vršek stříkám světle zelenou. |
|
Doplněny zelené pruhy mezi okny a vyrobena nová čelní světla. |
|
Naskenoval jsem popisky Ikaria a doplnil na karoserii. |
|
Pantografy nově poniklovány. |
|
Porovnání původního provedení a zelené varianty. |
Ve své sbírce již mám bobinu v původním modrém nátěru, ale protože skutečné lokomotivy byly převážnou část svého života na kolejích zelené, zatoužil jsem obohatit svou sbírku také touto variantou. Každý sběratel ví, že opravovat staré hračky lze jen velmi citlivě a pokud nemám v tomto oboru zkušenosti, je nejlépe je nechat v původním stavu, byť poškozené.
Protože firma Ikaria a později Chemoplast vyráběla tuto lokomotivu pouze modrou, rozhodl jsem se získat vrak v takovém stavu, kde bych si nemusel vyčítat porušení základních pravidel sběratelství. Myslím, že na lokomotivě na fotografiích již opravdu nebylo co zachraňovat, neboť o nějakém povrchu již nelze hovořit. Některé části karoserie bylo po zbavení rzi nutno vyřezat a vletovat nové plechy, potom následovalo tmelení, broušení a základní nátěr. Pohon lokomotivy byl natolik zrezivělý, že se některé šrouby při rozebírání ustřihly. Jak vypadá karoserie po sestavení posuďte sami. Následoval zelený nástřik ve dvou odstínech, stříbrný pruh a jeho poměrně náročné červené olemování. Musel jsem také vyrobit zcela nová čelní světla. Opravdovou lahůdkou byla renovace pantografů, které se nedaly ani rozpohybovat. Většinu nýtů jsem musel odvrtat, jednotlivé části očistit od rzi, znovu snýtovat a poniklovat v lázni.